S Tomášem
1. Starý pán (90) cestou k lékaři upadl. Nemůžu se na něj vynadívat. Oblek, košile – vzorně upravený. Stará škola má styl.
2. Dementní stařec (80) v plenách v péči unavené manželky. Horečka s kašlem stav manžela rychle zhoršuje a ona již fyzicky péči nezvládá.
Při předání v Hrdli zádrhel. Sestra na příjmu se zlobí, že jsme nejeli s pacientem na plicní.
„Nemám s tím problém,“ říkám. „Stačí mi, když mi to tady paní doktorka potvrdí do papírů, a jedeme na plicní.“
Doktorka na příjmu se zlobí, že jsme nejeli s pacientem na plicní.
„Nemám s tím problém,“ opakuji. Jen to potvrzení do záznamu.
Přichází rozzlobená malá postarší žena v bílém tričku. Zlobí se, že jsme nejeli s pacientem na plicní.
„Nemám s tím problém, sestři, jen mi to…“
„Jsem vedoucí lékařka,“ přerušuje mě nasupeně doktorka a uvádí důvody, proč jsem měl jet na plicní.
„Pro pána krále!“ žasnu. „Jasně, jen mi to potvrďte tuhle v záznamu a jedu!“ slyším se nebezpečně zvyšovat hlas. Konečně první lékařka odkládá mé parere. Beru ostatní pacientovu dokumentaci a chystám se přesunout na plicní.
„Nechte to tady,“ vrčí doktorka. „Dobře víte, že nám ho na plicním nevezmou.“
3. Pod dohledem stovek slepých očí betonových věžáků malý zapomenutý rodinný domek. Mladý muž (22) ověšený zlatými přívěsky nás vede k partnerce, jež se má sebepoškozovat. Ta sedí na olezlé pohovce, která je jediným vybavením pokoje, a neklidně sebou klátí.
„Já nic nepotřebuju, vůbec nic, mně je fajn, rozumíte? Nechápu, proč vás volal. Proč jsi je volal? Fakt nechápu, já jsem úplně v poho,“ drmolí a stereotypně si prsty přejíždí přes zápěstí plné jizev. Některé škrábance jsou čerstvé.
„To ty její kamarádky,“ rozpažuje do široka ruce mladík, když se ptám, co si dala jeho partnerka dobrého. Ona sama přiznává jen trávu, ale její chování vykazuje jednoznačně známky užití pervitinu. Sama nikam nechce, ale její partner jí chce vidět v nemocnici.
Přemýšlím, co s tím, a rozhlížím se kolem. Maloformátové fotografie řídce roztroušené po stěnách mají nejspíš dvojici připomínat společné okamžiky štěstí. Průhledem do dalšího pokoje zahlédnu rozbitou kuchyňskou linku. Za okny pár keřů a betonové zdi. Smutek.
Situaci řeší mladík. Nedbá námitek mladé narkomanky a autoritativně velí do vozu. Proud jejích námitek sice nevysychá, ale poslušně se řídí jeho příkazy. Pojede na psychiatrii ale jen pod podmínkou, že ji partner doprovodí. Souhlasím.
Její občanský průkaz má ustřižený růžek.
„Jsme novomanželé,“ vysvětluje mladík.
Týraná přítelem, čtu v záznamech z minulých zásahů týkajících se ženy. Dívám se pátravě na novomanžela, který cestou do nemocnice vyřizuje několik telefonátů.
4. Mladý učitel (35) nedostal na skútru přednost a skončil pod předním blatníkem osobního vozu. Zmatený, že nehodu přestál bez větší újmy, rezignuje na řešení nehody a s odřeninami se vrací domů. Doma jej zaskočí krev v moči.
5. Paní (65) nezvládla přejet na kole obrubník a teď leží s vykloubeným kotníkem na cyklostezce.
„Tak já projela minulý týden na kole celé Krkonoše a v Brdníku si na rovině zlomím nohu,“ lomí rukama a statečně se sama sobě směje. Po chvíli přichází manžel a roztomile se špičkují. Paní je veselá a rajský plyn dodává žertům grády.
6. Tragické soužití mladých nesezdaných rodičů zasahuje opět vrcholící krize, když jedou vozem mezi poli až někde za hranicí velkoměsta. Paní (35) už nesnese dále sedět vedle partnera. Nutí jej zastavit a jde se s dcerkou projít. Partner čeká, až se vrátí, aby pak teatrálně zabouchl dveře spolujezdce, nechal je obě stát na místě a prudce vyrazil pryč. Ouvej. Paní nechala ve dveřích prsty. Odjíždějící auto ji strhne na zem i s dcerkou.
„On to prostě není schopný řešit, pořád za ním chodím a pořád a pořád a říkám dokola pojďme to řešit, ale on jen mlčí.“ Paní zcela ovládají vztahy s partnerem. Nedaří se mi stočit hovor jinam. Vždy se vracíme k partnerově neschopnosti.
Po předání na chirurgii pozorujeme z kabiny krotké místní daňky. Parťák si vzpomene na větu našeho záchrankového doktora, který je původem z Jižní Ameriky. Pan doktor prý spokojeně sledoval pasoucí se stádo a pak pronesl: „Pané kolegó, jsou velmí pozoruodné zde v arealú tyto lamy.“
Koukám na šmouhy na skle.
„To sklo někdo čistil desinfekcí,“ odhaduji zkušeně.
„To ho spíš někdo leštil gothajem,“ utírá mě Tom. Chechtám se.
Comments