S Vojtou K.
Vzhledem ke stávce zemědělců je dnes provoz na našem stanovišti posílen. Směna je prodloužena – začínáme o hodinu dříve, abychom se vyhnuli možným zácpám. Dorazili dva řidiči, takže jsme s Kubou rozděleni.
6.45 V domově důchodců otekla imobilní stařence (90) přes noc noha, otok prosakuje. Paní subjektivně žádné obtíže nemá. Platí za pobyt desítky tisíc. Z hlediska poskytovatele služeb je třeba v zájmu klienta jednat rychle, nic nezanedbat. Naše služba jedná v tomto směru nadstandardně a navíc rozpočet nezatíží ani o jediný haléř.
Při předání si všimnu v automaticky vyplněné hlavičce parere titulu před jménem mého dnešního kolegy.
„Co děláš za koláčem, inženýre?“ dotírám, hned jak se usadím na místě spolujezdce.
Vojta je hasič. Studoval v oboru požární ochrany. Když získal praxi na výjezdu, šel pracovat na vzdělávací oddělení. Nevydržel zde dlouho. Přístup vedení jej otrávil. Chcete cvičit kolegy v otevírání bytů? Kupte si dveře a fabky do zámků za své... Vrátil se k jednotce a u nás si přivydělává.
9.00 Paní (71) cestující do nemocnice na vyšetření zavrávorala na schodech podchodu a upadla. Nemůže se postavit. Levá noha je nestabilní v oblasti kolene a neunese ji. Jsem zaskočen faktem, že paní nepociťuje žádnou bolest. Za zvláštní odolností tuším vliv léčiv s tlumivými účinky, která paní dlouhodobě užívá na potlačení bolestivých projevů po borelióze.
10.15 Dvanáctiletého žáka základní školy rozbolelo břicho. Intenzita bolesti kolísá. Ve chvílích, kdy dosahuje vrcholu, se chlapec kroutí bolestí. Zavádíme kanylu a já využívám dotazu pacienta po obsahu infúze k úskoku. Roztok „proti bolesti“. Placebo efekt působí a klouček se veze do nemocnice bez bolestivých stavů.
„Chcete adresu mámy nebo táty?“ ujišťuje se, když se jej ptám na bydliště.
12.32 Noblesní starý pán (93) nezapře při svém vystupování, že byl zvyklý mít hlavní slovo. Sedí v pohovce rodinného domu z let sedmdesátých vedle okna, jež zabírá jednu celou stěnu vily. Popisuje zvolna své obtíže a hledí na mě klidným soustředěným pohledem, aby se ujistil, že mu rozumím. Kolonku jména v občanském průkazu zabírají z velké části akademické tituly. Pan profesor byl kapacitou v stavitelském oboru coby statik. I tento dům s na svou dobu nezvyklými konstrukčními prvky je jeho dílem.
Dnes byl nalezen dcerou ležící na podlaze obývacího pokoje. Noc a celé dopoledne strávil úpornou snahou dostat se z koupelny, kde jej večer přepadla náhlá slabost, až sem k pohovce. Pan profesor tuší, co je příčinou jeho stavu. V posledních dnech zvýšil trojnásobně dávky tišících prostředků, které užívá na chronické bolesti v končetině, pro něž nemůže spát.
Cestou do nemocnice pacient blahosklonně tiší moji zvědavost vyprávěním o některých svých dílech. Rozpovídá se i o svém návrhu, jak co nejjednodušeji přistoupit k opravě slavného městského železničního mostu.
„Památkářům se to nejspíš zdálo pro svou až neuvěřitelnou jednoduchost neproveditelné, tak je to zatím u ledu,“ uzavírá bez kapičky zášti vědec. Pak se odmlčí a v jeho podmračené tváři je znát, že se v myšlenkách vrací k aktuálním zdravotním strastem. Ani on si neodpustí přečasté postesknutí vdovců: „Co manželka zemřela, jde to se mnou z kopce.“
14.40 „To už jste tady?“ otevírá nám volající dveře starého činžovního domu. Stihla ještě vyvenčit psíka. V patře ukáže na otevřené dveře u sousedů a zmizí ve svém bytě.
Bezbarvý dávno opotřebovaný prostor. Za kratičkou předsíní kuchyně. Hořáky sporáků se schovávají za spečenými vrstvami obědů a večeří z několika posledních dekád. Nepořádek, všudypřítomná letitá špína.
Obyvatel bytu přešlapuje nervózně uprostřed místnosti. Je oblečen v tričko a tepláky, které s věkem získaly na průhlednosti. Skrze brýle na mě pomrkávají vylekaná nejistá očka.
„Co vás trápí?“
Muž (70) krčí nejistě rameny.
„Bolí vás něco?“
Horlivě přikyvuje a prudce stahuje tepláky ke kolenům. Stojí přede mnou polonahý a sděluje mi, že jej bolí záda. Bolest se šíří z oblasti beder do třísel. Stačilo říct.
Znovu se objevuje sousedka. Muž podle ní ztrácí na soběstačnosti. Nejí, hubne – není schopen řešit běžné denní starosti. Na stole leží čtyři dny stará zpráva neurologa. Doporučuje obrátit se na praktického lékaře s žádostí o umístění do domova důchodců. V našem archívu záznam pět let starého výjezdu, kdy se řešily identické záležitosti.
17.15 Řidič autobusu Městské hromadné dopravy využívá pauzy a jde si do řeznictví pro svačinu. Řidič vozu Audi, který vychovává ženu jdoucí mimo přechod tím, že na ni s troubením najíždí, jej dopálí natolik, že neváhá udeřit do kapoty jeho vozu. Řidiči se krátce ve vozovce střetnou. Výsledkem je tržná rána pod okem autobusáka, kam dopadlo koleno a pěst vzteklouna z osobního vozu. V době galavečerů MMA ztratily diskuzní předehry při sporech tak nějak na atraktivitě.
P. S: Pamatuj na svého stvořitele ve dnech svého jinošství, dříve nežli přijdou zlé dny a dorazí léta, o kterých řekneš: Nemám v nich zalíbení;
تعليقات